Modlitba žáby

16. února 2007 v 14:56 | Anthony de Mello, SJ |  meditace
Když byl jedné noci bratr Bruno pohroužen do modliteb, neustále ho rušilo žabí kvákání.
Ať se snažil jakkoliv, nedokázal ty zvuky přestat vnímat.
Naklonil se tedy z okna a křikl: "Ticho! Modlím se."

Jelikož byl bratr Bruno světec, jeho rozkaz byl okamžitě splněn. Každý živý tvor poslušně
oněměl a snažil se vytvořit ticho k modlitbě co nejpříznivější.

Teď však Bruna z rozjímání vytrhl zas jiný zvuk -
jeho vnitřní hlas, který pravil: "Možná, že Bohu je žabí kvákání stejně libé jako zpěv tvých žalmů."
"Co by se Bohu mohlo líbit na kvákání žáby?" opáčil Bruno opovržlivě. Ale hlas se nevzdával:
"Proč by jinak podle tebe Bůh tento zvuk stvořil?"

Bruno se rozhodl, že tomu ,proč´ přijde na kloub. Znovu se vyklonil z okna a rozkázal: "Zpívat!"
Nato se vzduch rozechvěl rytmickým kvákáním vyluzovaným žábami z celého dalekého okolí.
A jak se tak Bruno zaposlouchal, jejich hlasy ho přestaly obtěžovat. Zjistil totiž, že, nebrání-li se jim,
noční ticho je jejich uměním vlastně obohaceno.

Tento objev sladil Brunovo srdce s celým vesmírem a poprvé v životě mu bylo dáno porozumět tomu,
co znamená modlit se.

Anthony de Mello, SJ: Modlitba žáby (1). Nakladatelství Cesta. 1995. 1.vydání. str.15.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Martin Martin | E-mail | 28. června 2008 v 17:43 | Reagovat

Víborná kniha. Velice mě zaujal první příběh v kapitolce láska:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama