PÍSEŇ

6. února 2007 v 8:00 | Jaroslav Seifert |  poezie
Ať už to bylo klubko,

pletací drát a míč,

ať už to byly housle,

hodiny, lampa, klíč,

po jezu voda sklouzla

a všechno je pryč.



Ať smích to byl, ať slzy

a hořké slovo k nim,

vždy ústa maminčina

přimkla se k ústům mým.

Všechno už odplynulo,

jak nad střechami dým.



Kdybych se mohl vrátit,

nevím dnes ani kam.

Vidím, jak vítr vzdouvá

záclonku, kterou znám.

Vtom bouchl někdo dvěřmi

a všechno je totam.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 werča werča | Web | 7. února 2007 v 20:10 | Reagovat

děkuju moc za blahopřání :)jsi hodná

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama