Nedaleko domu, kde bydlíme, roste můj zamilovaný strom. Stojí sám na rozlehlé louce, mohutný, krásný, vznešený dub. Solitér(a). V létě se okolo něj pasou krávy s telátky a v zimě je úplně opuštěný. Tenhle strom mám opravdu ráda. Vyzařuje z něj síla, jistota a nezávislost, moudrost a věčnost, pevnost a stabilita, zdraví, vitalita, plodnost a pozitivní energie.
Dlouho jsem chodila kolem té louky a měla hroznou chuť jít až k tomu dubu a prohlédnout si ho zblízka, sáhnout si na něj a pohladit ho, přitisknout se k širokému kmeni a nechat do sebe proudit všechnu tu energii. Ale protože víska, kde žijeme, je maličká a každý druhému kouká do talíře, dost jsem se ostýchala. Co by tomu řekli lidé, co by si o mě asi pomysleli?
Až jednou na podzim... Šli jsme s dětmi sbírat žaludy právě k tomuto dubu. Děti chvíli sbíraly, ale pak je to přestalo bavit, chtěly vysadit na nejspodnější větev stromu a být "vysoko". Když pak byly zase pěkně nohama na zemi, postavili jsme se všichni okolo kmenu, chytili se za ruce a kmen objali. Ten okamžik jsem si vychutnávala, bylo to krátké, ale plné splynutí s přírodou, s vesmírem. Nemyslela jsem na nic, jen jsem vnímala, jak se mi do duše vkrádá mír a klid.
Dlouho jsem chodila kolem té louky a měla hroznou chuť jít až k tomu dubu a prohlédnout si ho zblízka, sáhnout si na něj a pohladit ho, přitisknout se k širokému kmeni a nechat do sebe proudit všechnu tu energii. Ale protože víska, kde žijeme, je maličká a každý druhému kouká do talíře, dost jsem se ostýchala. Co by tomu řekli lidé, co by si o mě asi pomysleli?
Až jednou na podzim... Šli jsme s dětmi sbírat žaludy právě k tomuto dubu. Děti chvíli sbíraly, ale pak je to přestalo bavit, chtěly vysadit na nejspodnější větev stromu a být "vysoko". Když pak byly zase pěkně nohama na zemi, postavili jsme se všichni okolo kmenu, chytili se za ruce a kmen objali. Ten okamžik jsem si vychutnávala, bylo to krátké, ale plné splynutí s přírodou, s vesmírem. Nemyslela jsem na nic, jen jsem vnímala, jak se mi do duše vkrádá mír a klid.


Ahoj Iv, to je hezké, že máš svůj strom, to já nemám a kolikrát jsem si říkala, že bych také chtěla mít ten svůj. Ale nedovedu si vybrat ... já jich mám ráda hodně, hlavně v lese. Loni jsme pokáceli na zahradě vysokou blumku, která nešla česat. Ještě tam mohla být, když jdu kolem pařezu, vždycky jsem na sebe naštvaná. A s tančením kolem lípy mám hezkou vzpomínku. Když jsem chodima pracovat do továny, jednou se náš výrobní úsek po práci pěkně opil. Byli jsme všichni mladí, staří nametení jak zákon káže a táhli jsme městem k někomu domů. Cestou jsme viděli krásnou urodtlou lípu a všichni jsme se chytili za ruce a zpívali a tančili kolem toho stromu. Bylo to veselé. Veřejná produkce asi 10 lidí... Z.