Květen 2007

Za kultúrou!

23. května 2007 v 16:49 | Iv |  a ještě něco...
V pondělí jsem byla opět v divadle. Z předplatného jsem již absolvovala tři představení: Pension pro svobodné pány, Edith a Marlene a Urfaust. Tentokrát jsem však zakoupila lístek na muzikál, který jsem tu již zmínila - DONAHA! Tříhodinové představení bylo nabité energií a erotikou a kdo z vás viděl film "Oceláři" tuší, že mělo i svou hloubku. Já byla nadšená a ráda bych šla ještě jednou.
"Donaha" je příběh ze současnosti a vypráví o partě chlapů, kteří přišli o práci, když byla ve městě zavřena ocelárna. Jinou práci najít nemohou a tak se rozhodnou, že nacvičí striptýzové číslo.
Jsou to ale bývalí oceláři, nemají žádné předpoklady k takové "práci" a tak je pro ně tato cesta nelehká, plná překážek a posměchu.
Doporučuji!!!

Sojové nudličky jako čína

23. května 2007 v 16:00 | Iv |  vařím, peču, smažím
Minulý týden jsem zkoušela poprvé uvařit sojové "maso". Sama se tomu dost divím, ale dalo se to jíst a chutnalo to i Anežce. Manžel to také bez řečí snědl, ale maso je maso! Souhlasím, i když jde určitě o zvyk. Pokud máte zájem o recept, tady je:
Sojové nudličky jsem připravila podle návodu a pak je smíchala s hořčicí a sojovou omáčkou. Na pánvi jsem zpěnila cibuli, na ní pak usmažila sojové nudličky, přidala nakrájené rajčátko a papriku, trochu koření na čínu a nechala 20 minut dusit.
A ještě k autorství receptu: z části jsem se nechala inspirovat receptem na obalu sojových nudliček a část jsem dodala sama. Dobrou chuť!

Kuřecí rarášky

18. května 2007 v 0:05 | Iv |  vařím, peču, smažím
Poslední dobou na to tady nemám moc času, tak alespoň recept.

kuřecí maso, olej na smažení
těstíčko: vejce, pivo, hořčice, sojová omáčka, solamyl+hladká mouka (1:1)
sůl pepř

Kuřecí maso nakrájíme na kousky a na 24 hodin naložíme do těstíčka. Druhý den rychle osmažíme na rozpáleném oleji. Servírujeme s bramborovou kaší, vařenými bramborami, hranolkami nebo s tím, co vám chutná. Nezapomeňte na čerstvou zeleninu :o)

Kirké už je měsíc

7. května 2007 v 14:04 | Iv |  co se děje u nás na vsi
Naší psí slečně už je jeden měsíc. Za tak krátkou dobu hodně vyrostla a zmohutněla, narostly jí zuby a slyší na své jméno. Je to zkrátka šikulka!

Slepejš

5. května 2007 v 17:07 | Iv |  co se děje u nás na vsi
Včera jsme šly s Anežkou na procházku po vsi a kde se vzal, tu se vzal - slepýš. Anežka hned volala: "Maminko, had!" Vysvětlila jsem jí, že to není had, jen slepýš, ale myslím, že to ve svých dvouapůl letech stejně nepobrala. Protože naše dítě chce vše prozkoumat a na vše si sáhnout, hned jsem jí to zakázala. Sice mě poslechla, ale ne na dlouho, tak po pěti minutách ji začaly svrbět ručičky a chtěla slepýše pohladit, za pár dalších minut už ho chtěla vzít do ruky. Jasně, že jsem jí řekla, že se to nesmí a že ten chudáček trpí, když ho pronásleduje, ale na Anežku to nijak nezabralo. Chytla slepýše za ocas, prohlédla si ho a odhodila do stráně. Vyhubovala jsem jí, že týrá zvířátka a snažila se ji přesvědčit, aby už to příště nedělala. Těžko jsem ji poučovala o tom, že kdyby potkala skutečného hada, mohl by jí ublížit. Obzvlášť, kdyby se ho hned jala zkoumat. No, mám z toho hrůzu, u nás je spousta zmijí, tak doufám, že nějakou nepotkáme.

Sen - nesen

2. května 2007 v 9:05 | Iv |  píšu, píšu
Čekám na NĚ a najednou je to tady.
Jsem přešťastná.
Co se děje?
Něco je špatně a já padám na kolena.
Je tu spousta lidí a hrozný zmatek. A pak tma.
Nic nevidím.
Haló?
Nemohu vydat ani hlásku.
Je tu někdo?
Nic necítím.
Jsem tu ještě?

Náhle tma ustupuje, ale vše je v mlze.
Jsou tu nějací lidé, ON je tu také nebo se mi to zdá?
Snažím se mluvit, ale vydávám jen nesrozumitelné zvuky.
Snažím se psát, ale jsou to jen klikyháky.
A pak znovu tma.
Ne, začínám se probouzet, ale všechno je jako v zlém snu.
Nezvládnu to! Nechci nikoho vidět.
Mluvím s duchy a oni mi odpovídají.
Prosím Boha, aby mi dal sílu.
Bojuji, ale jde to pomalu.
Začínám se těšit na svět.
Jsem vděčná.
Žiju.
Jsem přešťastná!