.... alespoň pro mne.
Minulou sobotu se u nás na venkově konal nevímkolikátý ročník "Běhu Kovohutí". Při té příležitosti bylo možno zaskočit do areálu Kovohutí podívat se, jak to tam vlastně vypadá. A já jsem si prohlídku nemohla nechat ujít neboť zde pracuje můj milovaný choť. Ten den byl zrovna na šichtě, takže jsem měla možnost vidět ho přímo v akci. Vzhledem k tomu, že pracuje jako hutník u pece, myslela jsem, že mi předvede, jak píchne voko a pak ho zandá hlínou, jak vlastně vypadá voškrt a ramajzlík ... ale toho jsem se nedočkala. Slabou útěchou pro mě bylo vypouštění roztaveného olova do formy. Avšak...podařilo se mi pořídit několik fotografií z místa činu. Jen nevím, zda je mohu beztrestně zveřejnit. Nejspíš ne.
Cestou domů jsem zřejmě nastydla, páč už celý týden chrchlám, smrkám a prskám. A nejen to! Nakazila jsem již celou rodinu.
Navečer k nám zajeli naši milí známí s holčičkou Terezkou. Chlapi se odebrali do lesa na houby a my ženy, jak jinak, klábosily a klábosily...
V neděli ráno jsem musela dojet nakoupit. Už jsme v ledničce postrádali i sýr a máslo, o zelenině ani nemluvím. Byl to hrozný vopruz! Ale přežila jsem to. Odpoledne přijeli další milí známí, tentokrát s Kačenkou. Chlapi seděli u počítače a my ženy, jak jinak, klábosily a klábosily...
V pondělí se tak trochu slavilo. Synovec oslavil sedmé narozeniny a já taky, i když ne přímo sedmé. Mám to už za sebou. Zase.
V úterý jsem absolvovala reiki terapii. (Za týden jdu zas.) A pak klasickou masáž nohou. A večer jsme vyrazili na návštěvu k sousedům. Spát jsem šla skoro polomrtvá, ale ani pak jsem neměla klid. Neustále jsem se musela snažit, aby se mi rýmou neucpávaly dírky v nose a já mohla v klidu dýchat. Spát s otevřenou pusou mi totiž vážně nejde.
Ve středu jsem se zúčastnila hlavního vyučování v osmé třídě waldorfské školy. Pak následoval oběd s kamarádkou. Šup, šup vyzvednout synovce ze školy a neteř ze školky.
Ve čtvrtek větší aktivity neproběhly. Naštěstí.
V pátek ráno jsem odvedla Anežku ke švagrové a odjela se na celý den vzdělávat. Přihlásila jsem se totiž k jednoletému studiu pedagogiky (dříve doplňující SP). Domů jsem se vrátila odpoledne (končili jsme dřív) celkem vycucnutá.
A dnes ráno jsem si zajela do městské knihovny. Jako pilná studentka jsem si opatřila vhodnou literaturu ke své seminární práci, kterou musím odevzdat a odprezentovat příští studijní setkání.
Cestou domů jsem zřejmě nastydla, páč už celý týden chrchlám, smrkám a prskám. A nejen to! Nakazila jsem již celou rodinu.
Navečer k nám zajeli naši milí známí s holčičkou Terezkou. Chlapi se odebrali do lesa na houby a my ženy, jak jinak, klábosily a klábosily...
V neděli ráno jsem musela dojet nakoupit. Už jsme v ledničce postrádali i sýr a máslo, o zelenině ani nemluvím. Byl to hrozný vopruz! Ale přežila jsem to. Odpoledne přijeli další milí známí, tentokrát s Kačenkou. Chlapi seděli u počítače a my ženy, jak jinak, klábosily a klábosily...
V pondělí se tak trochu slavilo. Synovec oslavil sedmé narozeniny a já taky, i když ne přímo sedmé. Mám to už za sebou. Zase.
V úterý jsem absolvovala reiki terapii. (Za týden jdu zas.) A pak klasickou masáž nohou. A večer jsme vyrazili na návštěvu k sousedům. Spát jsem šla skoro polomrtvá, ale ani pak jsem neměla klid. Neustále jsem se musela snažit, aby se mi rýmou neucpávaly dírky v nose a já mohla v klidu dýchat. Spát s otevřenou pusou mi totiž vážně nejde.
Ve středu jsem se zúčastnila hlavního vyučování v osmé třídě waldorfské školy. Pak následoval oběd s kamarádkou. Šup, šup vyzvednout synovce ze školy a neteř ze školky.
Ve čtvrtek větší aktivity neproběhly. Naštěstí.
V pátek ráno jsem odvedla Anežku ke švagrové a odjela se na celý den vzdělávat. Přihlásila jsem se totiž k jednoletému studiu pedagogiky (dříve doplňující SP). Domů jsem se vrátila odpoledne (končili jsme dřív) celkem vycucnutá.
A dnes ráno jsem si zajela do městské knihovny. Jako pilná studentka jsem si opatřila vhodnou literaturu ke své seminární práci, kterou musím odevzdat a odprezentovat příští studijní setkání.
Možná se vám můj týden nezdá tak náročný, ale na matku na rodičovské dovolené je to snad slušné.
Mně se teda tvůj týden náročnej zdá! Zvlášť, když je člověk nastydlej a zesláblej... jsem poslední týden taky chcíplá, v neděli jsem dokonce měla i zvýšenou teplotu... mmch, to znám... "klábosily a klábosily" :))