V pátek se uskutečnilo první studijní setkání studia pedagogiky, na které jsem se přihlásila. Sešlo se nás asi 40 lidí různého věku. A vedle mě se posadila paní, mohlo jí být kolem čtyřiceti (bylo mi blbý dívat se jí do studijního průkazu na ročník narození). Po chvíli jsme si začaly povídat a já se dozvěděla, že je to knihovnice .... a pracuje v oddělení pro děti. Hned mi v hlavě naskočilo ... přesně jako Zuzi.
V poledne jsme si zašly na oběd, daly si napůl pizzu a zelený čaj a stále jsme povídaly. Pro mne to byl hodně příjemný den. Těším se na příště.
No to je opravdu jak se mnou ... a dokonce i my si s tou knihovnicí dali také pizzu napůl!!! To se dějí věci!, ale to mé největší přání ne a ne se pohnout, pravděpodobně je to pro mé dobro, aby se nenaplnilo :o)))